Soudní okres
Soudní okresy byly od roku 1850 (definitivně od r. 1868) územní jednotky Rakouska-Uherska, podle kterých byly (a v Rakousku stále jsou) nezávisle na správním členění organizovány soudy 1. stupně, tedy okresní soudy. Soudní okresy v téměř nezměněné podobě i územním rozsahu převzala i Československá republika.Od politických okresů (do roku 1918 okresní hejtmanství) se lišila (pro Rakousko platí dosud) obvykle menším územním rozsahem a tím i větším počtem okresních soudů. Často se také stávalo, že se území jednoho politického okresu skládalo ze dvou, tří nebo i více soudních okresů. V některých případech bylo území jednoho soudního okresu rozděleno mezi několik politických okresů (například statutární městoBrnobylo rozděleno mezi 2 soudní okresy, kterými byl soudní okres Brno-město a část soudního okresu Brno-okolí) nebo naopak jeden soudní okres mohl zahrnovat více politických okresů (např. politický okres Olomouc-venkov tvořil spolu s územím statutárního města Olomouce jeden soudní okres Olomouc). Organizace státní správy a soudnictví byla v Československu oddělena až do 31. ledna1949. Komunistům, kteří se dostali k moci únorovým převratem roku 1948, však velký počet okresních soudů překážel v jejich záměru vybudování totalitního státního aparátu. Poté, kdy vstoupila k 1. lednu1949 v účinnost správní reforma, jíž se rušily samosprávné země a vytvářely kraje, došlo k 1. únoru1949 na základě zákona číslo 320/1948 Sb., „o územní organisaci krajských a okresních soudů“, dodatečně ke sloučení organizace státní správy a územní organizace soudů. Tím došlo na území Československa ke zrušení stávajícího systému soudních okresů a soudy od té doby fungují v územních obvodech nazývaných jednoduše okresy (až do 31. prosince2002 fungovaly ve stejných okresech i okresní úřady).
Soudní obvody jsou v ČR stanoveny v § 9 a v přílohách č. 1, 2, 3 a 4 zákona o soudech a soudcích. Nejmenší soudní obvod mají okresní soudy, které jsou definovány nezávisle na jiných správních obvodech výčtem území obcí (v praze jsou to městské části). Obvody krajských soudů jsou tvořeny výčtem obvodů příslušných podřízených okresních soudů, obvody vrchních soudů jsou vymezeny obvody jim podřízených krajských soudů. Dále fungují Nejvyšší soud a Nejvyší správní soud. Oba tyto orgány mají místní působnost pro celé území ČR.